Byla jednou jedna čeština | 1. VOX a.s. – školení, kurzy, semináře

Byla jednou jedna...

…jedna čeština. Její příběh od prapočátků až do dob nedávno minulých poměrně zdařile popsali historici. Její místo ve světě evropských jazyků definují lingvisté. A její zvukomalebnost a jedinečnost si uvědomíme po každém návratu z ciziny. Kdo aspoň jednou v životě bloudil hlubinami Wallmartu v australském Sydney ve snaze najít uličku vedoucí k pokladnám, dá mi možná za pravdu, že v zámoří i věta Hele, Vojto, tady mají dvanáct druhů majonéz!, zaslechnutá náhodně za několika regály, zní doslova jako rajská hudba.

Pojďme se dnes ale na češtinu podívat z trochu jiného pohledu. Konkrétně z hlediska pisatele, nebo spíše čtenáře e-mailu či dopisu. Čtenáře vyzbrojeného červenou propiskou či fixou. A jistou dávkou trpělivosti. Protože – ruku na srdce: stále je co zlepšovat. V čem čeští pisatelé chybují nejčastěji?

To, co je vidět na první čtení

1) Oslovení: Adresát možná velkoryse přehlédne stopy pisatelova nerovného souboje s interpunkcí a shodou podmětu s přísudkem, ale své jméno, zkomolené, anebo ponechané v prvním pádě, nám bude odpouštět jen nerad.

2) Překlepy: Jsou čtenáři více i méně tolerantní. Škobrtat ale textem plným chybějících nebo zpřeházených písmenek jako rozespalá paní Vocásková pro smeták do kumbálu se nechce nikomu. A co teprve paseka, kterou napáchá překlep v případě telefonního čísla, data nebo částky. Přece jen je dost rozdíl, zaplatíme-li 115 nebo 151 Kč, nebo koná-li se schůzka 12. – nebo 21. listopadu.

3) Hrubky: V době školní docházky se každá hodina, z které jsme se „ulili“, zdála být pádným důvodem k oslavě. Kdo by to byl tušil, že právě to, zda se píše „sdělte data“ či „datumy“ (nebo že by „datumi“?) nám jednou bude chybět? A co teprve, kdyby nastoupili zavilí šakali! O důvod víc se dovzdělat dříve, než si člověk někde uřízne pěknou ostudu.

4) Rozsah: Jak dlouhý je ideálně dlouhý e-mail, dopis, článek? A co věta? Unese souvětí ještě jeden výčet prvků, či vedlejší větu vloženou, aniž bychom upadli v podezření, že fušujeme do řemesla Mistru Hrabalovi… Co s tím, když naopak marně hledáme, čím nastavit těch pár řádek, protože to, co nám vyšlo jako výsledná zpráva, není dopis, ale parodie na telegram?

5) Typografie: Jaký je rozdíl mezi pomlčkou a spojovníkem? Kolik můžeme na konci věty udělat teček? A můžeme si dovolit na konci řádku ponechat spojku „a“? Jak napsat tzv. nezalomitelnou mezeru a jaký typ závorky zvolit do konkrétního dokumentu? A opravdu pro znak násobku nemůžeme použít písmenko „x“?

6) Nejednoznačnost: Nadpis článku „V řece Ohři našli kolemjdoucí tělo“ uvádí čtenáře do rozpaků, o jakém námětu avizovaný článek doopravdy pojednává. Pozorní bychom měli ale být i u použití zájmen „který, která, které“ a tam, kde váháme, zda napsat „Váš“, nebo „svůj“.


Tiší zabijáci čili Zkáza mezi řádky

7) Klišé, marketingové fráze a korporátština: Realizací tohoto prohlášení jsme se významně posunuli v naší neutuchající aktivitě směřující k naprostému zdokonalení komunikačních prostředků nové doby. Aneb Jak napsat spoustu písmenek a neříci vůbec, ale vůbec nic. Překladatel zasažený agresivním marketingovým vyjadřováním by větu zformuloval nějak takhle: Právě jsme naše hlášky vytunili na maximum! A jak byste to napsali Vy?

8) Špatně pochopená přejatá slova: Méně obvyklá slova jsou výborným nástrojem obohacení slovní zásoby. Ovšem pouze za předpokladu, že pisatel zná skutečný význam použitého výrazu (a nedomnívá se, například, že „marginální“ znamená „zásadní“) a namísto „animální“ nepíše „anomální“.

9) Negace, příkazy a jiné (n)emoce: Bohužel nemůžeme zaručit, že účast na jakémkoliv semináři zaručí, že už nikdy v dané oblasti neuděláte chybu. Negativněji už by to snad ani nešlo. Co třeba I když se zúčastníte našich kurzů, budete muset dávat pozor na to, co děláte? Čtenáři neradi cokoliv „musí“. A do třetice – Absolvování našich kurzů Vám pomůže včas odhalit potenciálně rizikové situace a správně je vyřešit. J ? Protože o to jde. Co myslíte?

Přijďte se podívat!

26. 11. 2018 Píšete dobře? Pište perfektně aneb písemná komunikace formálně i neformálně 

17. 9. 2018 | Autorka: Jiřina Alex Juranková (specialistka na firemní písemnou komunikaci)

Kontakt
1. VOX a.s., Senovážné náměstí 978/23, 110 00 Praha 1,
telefon: 226 539 670, 777 741 777, e-mail: vox@vox-kurzy.cz
Rychlá navigace
Zobrazit mobilní verzi
Všechna práva vyhrazena 1. VOX a.s.