Jedny z prvních kurzů nového oboru beneopedie se uskutečnily pod hlavičkou známé renomované vzdělávací agentury 1. VOX, s níž „první mezi českými lektory" David Gruber spolupracuje už více než deset let. Následující snímky jsou z kurzu konaného koncem června.
Beneopedie, jak už název napovídá, je vědní disciplína o tom, jak se dobře vzdělávat, úspěšně pracovat, spokojeně žít. Je nástupkyní oboru „techniky duševní práce", který David Gruber oficiálně založil roku 1984 a v následujícím čtvrtstoletí proslavil mezi statisíci žáky a čtenáři, kterým jde o osobní rozvoj a růst.

Běžně probíhají kurzy VOXu v jeho prostorách na Senovážném náměstí 23 v Praze 1. Ale - uvažte sami - když je venku přes 30 stupňů Celsia, slunce praží, modré nebe vymetené, pak se přes veškerou skvělou péči organizátora kurzu v hlavě účastníků silně ozývá myšlenka „nebylo by lépe u vody než v učebně?".

Dobrý lektor a dobrý organizátor by se měli snažit i zde vyhovět. Kurz o tom, jak se mít fajn, by měl být přece už sám o sobě svým průběhem co nejvíce fajn.

Takže myšlenka učit se aspoň druhý ze dvou dnů kurzu u vody nabývala stále reálnějších obrysů. Je třeba jen zařídit dostatek aut na odvoz a pár dalších maličkostí. A pochopitelně - s výměnou učebny za pláž a lesík musí souhlasit naprosto všichni. Ne pouze většina účastníků. Kdyby jen jeden jediný byl proti, má právo veta, neboť si zaplatil kurz v určitých prostorách a na určité adrese.
Ale všichni byli pro, účastníci, organizátor, lektor - a jelo se k nejčistší vodě v blízkém okolí Prahy - na jezero Lhota u Staré Boleslavi.

Po svlažení se a občerstvení u stánku se samozřejmě pracuje, tedy školí. Nejlépe na dřevěné kládě ve stínu pobřežních borovic.

Z pedagogické vědy je dávno známo, že lidské mozkové studijní a paměťové procesy probíhají nejlépe, nejefektivněji tehdy, když student ani nemá pocit, že nuceně studuje, ale pocit, že se úžasně baví, strhujícím způsobem diskutuje o super zajímavých věcech, nejednou nadchne nebo i dojme. Tak jako při sledování kultovního filmu, divadla, koncertu - tam také lidé nemají pocit, že studují, že v nich probíhají paměťové procesy - a přesto si poté skvěle pamatují řadu výroků (= hlášek), které pak rádi citují. Prostě skutečná „škola hrou", jak již dávno prosazoval Gruberův moravský krajan a inspirační zdroj Jan Ámos...




Pracovalo se i v malých skupinkách...




...řešily se záležitosti správné komunikace nekonfliktní i konfliktní, prezentační i vyjednávací, slovní i mimoslovní, mužské i ženské, pracovní týmové i třeba soukromé, triky i protitriky, asertivita i motivování - a řada dalších dovedností osobního růstu a rozvoje....




...vše za neustálé přítomnosti Zlaté knihy komunikace, věrné pomocnice každého člověka, který nechce žít jen zcela obyčejným všedním způsobem života. Moderní učební nástroje z této knihy - tzv. psychovzorce - umožňují vstřebat patřičné know-how několikanásobně rychleji a pohodověji než je tomu v řadě jiných kurzů bez psychovzorců. Řada lidí u nás ještě pamatuje ten mediální poprask začátkem 90. let minulého století, kdy bylo poprvé možné srovnat Gruberovy soft skills (obsahující psychovzorce) se soft skills řady špičkových zahraničních západních autorů a lektorů, které však na vývojovou generaci psychovzorců ještě nedospěly. Některé zahraniční vzdělávací agentury tehdy na popularitu a efektivitu Gruberova know-how s psychovzorci natolik žárlily, že se zdálo, že Gruberovy odborné knihy s psychovzorci budou mít zakázáno vycházet (jen jen aby si myslící čtenář či zájemce o kurz nemohl porovnat kvalitu a cenu...). Nakonec ale vycházejí, počet publikovaných psychovzorců se z původních čtyř ze začátku 90. let rozrostl na dnešních šestnáct. Všechny jsou ve třetím vydání Zlaté knihy komunikace - a kdo je používá, ten rozhodně nelituje.