Narušení soukromí zaměstnanců může trestat i inspektorát práce | 1. VOX a.s. – školení, kurzy, semináře
  • Aktuality 2017
  • Narušení soukromí zaměstnanců může nově trestat i inspektorát práce

Narušení soukromí zaměstnanců může nově trestat i inspektorát práce. Firmám hrozí až milionová pokuta

Podle současného zákoníku práce nesmějí zaměstnavatelé narušovat soukromí zaměstnanců na pracovišti. Za takové narušení může být považovaný třeba i kamerový systém, sledování služebních vozidel pomocí GPS nebo monitoring emailů.

Od 29. července letošního roku může narušení soukromí trestat i inspektorát práce, neboť vstoupila v platnost novela zákona o inspekci práce. Vedle Úřadu pro ochranu osobních údajů (některé monitoringy naplňují definici zpracování osobních údajů) tak bude v této – velmi nejasné – oblasti působit další státní orgán se sankčním pravomocemi.

Veronika Odrobinová, advokátka a spolupracující lektorka 1. VOX, popisuje nejdůležitější detaily této legislativní novinky a přináší odpovědi na nejčastější otázky spojené s touto problematikou:


Co předcházelo novele zákona o inspekci práce, která dala zaměstnancům tuto novou možnost?
O možnosti inspektorátu práce sankcionovat zaměstnavatele za neúměrné narušování soukromí zaměstnance bylo diskutováno již poměrně dlouho, jelikož doposud byl postih zaměstnavatele za porušování této povinnosti poměrně obtížný. Nedá se tak říci, že by toto opatření mělo přinést více komplikací, ale naopak postavení zaměstnance značně ulehčuje, neboť tento se už nemusí napříště zdlouhavým způsobem obracet na soud, nýbrž postačí, když učiní podnět u místně příslušného inspektorátu práce.

Kdo může dávat podání inspektorátům práce? Mohou to být i jednotliví zaměstnanci? Lze taková podání činit i anonymně? Musí u toho oznamovatelé něco dokazovat?
Podání inspektorátům práce může podávat úplně každý a může zůstat v anonymitě. Dokazovat nemusí vůbec nic a inspektoráty mají povinnost se tím zabývat. Na druhou stranu ale musí být z podnětu alespoň shledatelné, jakého zaměstnavatele se týká a co se zaměstnavateli vytýká, což se ne vždy zcela povede. Pokud jsou „udání“ podepsaná, mají inspektoři povinnost udržovat totožnost oznamovatele utajenou, ale máme praktickou zkušenost s tím, že občas rádi naznačí, kdo si tak mohl stěžovat.
Zajímavým zdrojem podnětů k provedení kontroly je bezplatná poradenská činnost inspekce práce. Mnohdy se stane, že zaměstnanec, bez úmyslu stěžovat si na zaměstnavatele, zkonzultuje něco v rámci této bezplatné poradenské činnosti a pokud se inspektorovi něco nezdá, zjistí si, pro koho pracuje a přijde na kontrolu.

Jak vysoká může být pokuta, kterou lze firmám uložit?
Pro zaměstnavatele tato novinka naopak znamená v případě narušení soukromí zaměstnance na pracovišti a ve společných prostorách zaměstnavatele hrozbu pokuty až do výše jednoho milionu korun a pokutu až do výše 100 tisíc korun, pokud poruší svou povinnost stanovenou zákoníkem práce informovat zaměstnance o zavedení kontrolních mechanismů na pracovišti včetně uvedení rozsahu této kontroly a způsobech jejího provádění.

Jak to je v případech, kdy jsou s umístěním kamerového systému či kontrolou e-mailů zaměstnanci seznámeni při podpisu smlouvy? Jak musí postupovat firmy, které přesto určitý stupeň kontroly vykonávat chtějí?
Zákoník práce stanoví, že zaměstnavatel nesmí soukromí zaměstnance sledovat bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti. Odborná veřejnost se zde kloní k názoru, že toto právo má  v zásadě kterýkoli zaměstnavatel, pokud postupuje přiměřeně – pro podezření z krádeží jogurtů z ledničky asi není na místě instalovat kamerový systém. Nejde zde tedy stanovit jednotné pravidlo, kdy a jakým způsobem zaměstnavatel může sledovat. Souhlas zaměstnance zde zaměstnavateli nepomůže – buď podmínky splněny jsou a pak sledovat může nebo podmínky splněny nejsou a pak nepomůže, ani když zaměstnanec souhlasí.
Z hlediska přiměřenosti – jinou úroveň sledování lze nastavit v jaderné elektrárně a jinou např. při sázení stromků v lese (satelitní sledování nebo sledování zaměstnanců GPS by bylo nepřiměřené). Z praxe – sledování poštovních doručovatelů GPS po dobu cca jednoho roku za účelem vyhodnocení efektivity doručování zásilek bylo shledáno nepřiměřeným zásahem do soukromí.
 
Jaké jsou způsoby a možnosti, kterými může zaměstnavatel kontrolovat své zaměstnance?
•    Sledování elektronické pošty (zaměstnavatel nemůže bez kvalifikovaného důvodu sledovat obsah, může sledovat jen příchozí a odchozí poštu, její adresáty apod.
•    Sledování aktivit na internetu v pracovní době na firemním počítači
•    Sledování aktivit na sociálních sítí (velmi zajímavé téma – zaměstnanec na nemocenské uveřejňuje na Facebooku fotky z výletu s přáteli, zaměstnanec se na síti negativně vyjadřuje o zaměstnavateli apod.)
•    Sledování GPS – osoby, automobilu (často technici, obchodní zástupci v autech)
•    Odposlouchávání a nahrávání telefonických hovorů (call linky)
•    Elektronické docházkové systémy
•    Biometrické docházkové systémy – je neuvěřitelné, co technologie dokáží, ale biometrické údaje jsou citlivé osobní údaje, takže podléhají ještě daleko přísnějšímu režimu
•    Osobní prohlídky, prohlídky šatních skříněk, prohlídky pracoviště
•    Kamerové systémy  - několik úrovní – fotopasti, systémy nahrávající prázdnou místnost po skončení pracovní doby, běžící systémy bez záznamu, systémy se záznamem.

Praktické informace z kontrol, a orientaci v rámci kontrolního procesu upraveného kontrolním řádem a zákonem o inspekci práce, získáte na semináři:13.10.2017 - Kontroly zaměstnavatelů inspektoráty práce – průběh kontroly a postup inspekce práce při kontrole, kontrolní řád při kontrolní činnosti

S Mgr. Veronikou Odrobinovou se můžete setkat na seminářích:
09.10.2017 - Povinnost nahradit majetkovou a nemajetkovou újmu v pracovním právu na praktických příkladech 20.10.2017 - Kontroly v oblasti pracovního práva a jak na ně 28.11.2017 - Zástavy v praxi včetně zkušeností s aplikací nového zástavního práva 12.12.2017 - Monitoring zaměstnanců aneb jak správně kontrolovat zaměstnance

 

Kontakt
1. VOX a.s., Senovážné náměstí 978/23, 110 00 Praha 1,
telefon: 226 539 670, 777 741 777, e-mail: vox@vox-kurzy.cz
Rychlá navigace
Zobrazit mobilní verzi
Všechna práva vyhrazena 1. VOX a.s.