Oblast vzdělávání je dnes tak konkurenčním prostředím, že se dá s úspěchem předpokládat velmi vysoká odborná kvalifikace lektorů. Perfektní znalost „své věci" už není konkurenční výhoda, ale povinnost. Jak by řekl matematik: „Odborná znalost je v dnešní době podmínka nutná nikoliv postačující." Mnoho lektorů si už dlouho uvědomuje, že tím hlavním uměním se stává schopnost „prodat" to, co umí. Jenže podat lidem informaci a podat jim jí tak, aby jí byli schopni přijmout, to jsou dvě odlišné věci. Pokud shledáte, že i vám by se hodilo něco z tohoto umění, máme pro vás pár praxí prověřených rad a doporučení.

Kdy se láme chleba?

Existují dvě falešné domněnky, které často umí zlikvidovat i dobře připravený kurz hned v samotném začátku. 1) Lidé se rozhodují na základě logiky. 2) Posluchače si získávám (nebo ztrácím) hlavně na začátku kurzu.

Pro mnoho lidí dnes už není tajemstvím, že velká část lidských rozhodnutí se děje především na emocionální bázi. Erasmus Rotterdamský dokonce uvádí, že poměr emocionálních a racionálních rozhodnutí je 24:1. Ať už to sami na sobě pociťujete nebo ne, věřte, že v komunikaci s druhými se vám toto pravidlo bude hojně potvrzovat. Lidi nezajímá, co víte, pokud neví, že se o ně zajímáte.
Posluchače skutečně získáváme nebo ztrácíme hned samotným začátkem kurzu - klíčové ale je, co kdo za ten pomyslný začátek považuje. Není to, jak by se mohlo zdát oficiální zahájení ani chvíle, kdy se lektor představí a pouští se do své řeči. Je to okamžik, kdy se lektor poprvé setká s účastníky kurzu. Třeba ještě ve dveřích v kabátě a s deštníkem.

To je chvíle, kdy se láme chleba. Obě dvě výše zmíněné skutečnosti nás vedou k velice praktickému závěru. Pokud chcete, aby si lidé dokázali vzít maximum z toho, co jim přinášíte, navažte s nimi hned od počátku dobrý vztah. A víc než to - vybudujte atmosféru spřízněnosti, otevřenosti a důvěry.

Jak na to?
• Pomozte lidem překonat to, že se mnohdy cítí nesví v cizím prostředí, kam přišli na školení.

• Pokud je školení „u nich", pomozte jim překonat nepříjemný ostych z nové situace.

• Dejte najevo upřímný zájem - mnohdy stačí navázat první kontakt pomocí jednoduchých sbližovacích otázek: Podařilo se vám někde blízko zaparkovat? Nechcete si dát ještě před začátkem kávu, když jste tu tak brzy? Byla u vás ráno taky taková zima?

• Jaké sbližovací otázky používáte vy? _______________________________________

• Někdy se může zdát, že není lektorova věc, jestli mají lidé občerstvení, jestli je správně nastavená klimatizace a jestli mají účastníci pohodlné židle... Skutečnost ale je, že právě zájem o tyto „malé věci" může nakonec udělat víc práce než brilantně připravený úvod.

• Neptejte se na očekávání! Tradiční otázky typu: „Co očekáváte od tohoto kurzu?" nebo „Povězte nám prosím, pro co jste si na tento kurz přišli?" velmi často vedou k vágním, nic neříkajícím odpovědím a lektor si tak nemá možnost udělat představu o skutečném stavu věcí.

• Pokud se občas objeví odpověď typu: „Chci se naučit, jak řešit konflikty." nebo „Chci být přesvědčivější v projevu.", stejně nám to většinou moc nepomůže. Protože to na čem skutečně záleží, není to, CO lidé říkají, ale PROČ to říkají. „Chci být přesvědčivější" může klidně znamenat, že chce takový člověk udělat lepší dojem na svého šéfa nebo že mu dělá starosti kolega, který se na něj pokouší přehazovat svou práci a nebo také, že se bojí aby udržel dech s mladšími spolupracovníky - ale tohle vám nikdo otevřeně neřekne. A lektor se pak může přetrhnout, ale skutečný problém nevyřeší, protože ho nezná.

• Dá se pravá podstata problémů zjistit? Jde to vůbec v tak krátkém čase jako je dvou nebo třídenní školení? Myslím že ano, pokud se vám hned na začátku podaří navázat vztah.

• Otevřenosti dosáhnete tak, že sami ukážete svou otevřenost. Nesnažte se maskovat žádnou chybu, které jste se při kurzu nebo při jeho přípravě dopustili - otevřené přiznání vám ve většině případů pomůže získat více bodů, než byste získali, kdybyste chybu neudělali vůbec.

• Místo na očekávání od kurzu se ptejte pomocí otevřených otázek a nesnažte se přitom „navádět" účastníka k žádné odpovědi. Cílem je, aby měl možnost mluvit o čemkoliv. Př. Jaké máte zkušenosti s kurzy? Jaký máte obecně ze vzdělávacích kurzů pocit? Chodíte na kurzy často? Pokud budete dobře poslouchat, co účastníci odpovídají, máte velkou šanci uslyšet v jejich slovech náznaky mnoha jejich obav, problémů, příjemných i nepříjemných pocitů a potřeb. Je to vlastně jediná šance, jak se skutečně něco dovědět.

• Pokud máte pocit, že jste nic nezaznamenali, buďte trpěliví. Nezapomínejte na tyto otevřené otázky ani v průběhu kurzu - získáte tak cenné informace o aktuálním naladění účastníků.

• Vyvarujte se „příliš rezolutních výroků". I tehdy, když bezpečně víte, že máte pravdu. Rezolutní výroky dělají dojem, „že máte na všechno názor" a nepřipouštíte diskusi. Lidé se pak buď budou mít tendenci hádat, nebo se naopak budou bát projevit... Třeba výrok: „Je jednoznačný fakt, že ..." zkuste raději nahradit takto: „Dosavadní zkušenost ukazuje, že..."

• Stejně tak buďte opatrní na výroky NIKDY a VŽDY. Zvláště muži tato prohlášení nemají rádi - chápou je totiž mnohdy doslovně. Obecně pak tyto výroky zvyšují napětí a tendenci k nesouhlasu. Slova jako nikdy nebo vždy doporučuji nahradit výrazem „ve většině případů" (nebo jakkoliv jinak méně rezolutním obratem).

• Buďte připraveni pružně reagovat, pokud se ukáže, že účastníci kurzu potřebují probrat něco trochu jiného, než jak znělo původní zadání. Pokud máte tu možnost, vyhovte jim. Konec konců - lektor je na kurzu pro účastníky.

• Aby mohl lektor udělat takovou operativní změnu harmonogramu, musí na to být „vybaven". Doporučujeme mít pro tento účel upravené všechny materiály, prezentace i nachystanou techniku. Pokud se rozhodnete tuto nadstandardní službu poskytovat, máme pro vás pár praktických rad:

o Podkladové materiály pro účastníky nesešívejte ani nedávejte do vazby - tím je totiž zakonzervujete. Mějte připraveno materiálů víc, pro nejrůznější varianty odhadovaného vývoje kurzu. Nechte si je u sebe a postupně je rozdávejte po jednotlivých listech, jak zrovna potřebujete. I kdybyste se vůbec neodchýlili od původního harmonogramu, můžete minimálně přizpůsobit časovou následnost aktivitě (a únavě) skupiny.

o Prezentací připravte raději víc kratších než jednu dlouhou - umožní vám to větší variabilitu.

o Připravte si nejrůznější typy cvičení, které použijete podle potřeby.

• A ještě jedna „šikovná drobnost" na závěr. Pokud skutečně chcete posluchačům ukázat svůj opravdový zájem a spolehlivost. Udělejte pro ně „něco extra". Vymyslete si na sebe úkol, slibte účastníkům jeho splnění a udělejte to. I kdyby to byl třeba jen poslaný mail s materiály, článek na téma, které je zajímalo nebo třeba písemná zpětná vazba pro každého účastníka. Je to sice práce navíc, ale není to snad právě to, co o sobě chce dát dobrý lektor vědět? „Zajímám se o vás a záleží mi na tom, abyste z kurzu měli co největší užitek."

• Zkuste popřemýšlet (a ideálně i napsat), která z uvedených rad by se vám mohla hodit, a jak jí můžete použít ve vašem případě?

Ing. Hana Ondrušková
(členka interního lektorského týmu 1. VOX a.s.)